1.3.1
Výchozí analýza podnětného prostředí
Mgr. Lenka Polášková
V počátku školního roku je užitečné, jakou součást hodnocení třídy a reflexe pedagogických pracovníků vyhodnotit: komplexně připravenost prostředí pro výchovně-vzdělávací činnost, reflektovat oblast komunikace – směrem od pedagogů k dětem a zamyslet se nad vzdělávacími strategiemi.
NahoruFormulář k analýze
Jako pomůcku lze využít formulář analýzy podnětnosti prostředí. Je určen pro tandem třídních učitelek, které by společně měly jednotlivé části vyhodnotit, reflektovat a zohlednit v dalším plánování. Rovinu strategického a uceleného plánování pedagogického procesu a podnětnosti prostředí lze považovat za základní pilíře. V posledních letech zaznamenáváme snahy o zlepšování konceptu pedagogického plánování. Své místo nachází motivace založená na činnostním a prožitkovém učení, lépe strukturované řízené rozhovory s dětmi nebo snaha o podporu tandemové spolupráce u dětí. Významnou roli zde hraje téma rozvoje profesních kompetencí pedagogických pracovníků.
Hlavní principy, na kterých stavět plánování výchovně-vzdělávací činnosti v MŠ (Polášková, 2022):
-
Akceptace přirozených vývojových specifik dětí.
-
Propojení plánovaných témat/podtémat/celků s reálnou aplikací metod a forem práce pedagogů.
-
Možnost vzdělávání dítěte s přihlédnutím k jeho individuálním potřebám.
-
Zohlednění smyslových preferencí dětí.
-
Prolínání metod a forem pedagogické práce a strategie výchovy a vzdělávání.
-
Pestrost vzdělávací nabídky.
Hlavní principy budování kompetencí dětí:
-
Vytváření vědomostí, dovedností a návyků, které jsou primárně uplatnitelné v běžném životě.
-
Budování důvěry a samostatnosti v rozhodovacích procesech dítěte.
-
Budování důvěry dítěte v partnerství, znalosti a důvěru vůči pedagogovi.
NahoruAnalýza podnětného prostředí a komunikace
ČÁST A) - PODNĚTNOST PROSTŘEDÍ
ČÁST B) - VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
ČÁST C) - KOMUNIKACE VE TŘÍDĚ
Poznámka: Žádoucí jsou odpovědi "ano".
A nezapomeňte si pokládat tyto otázky a nalézat sami v sobě také odpovědi (Grey, 2016):
-
Proč preferujeme touhu kontrolovat vzdělávání dětí?
-
Proč preferujeme frontální přístup a jaké lze volit alternativy?
-
Jaká je role pedagoga při vzdělávání dětí?
-
Za jakých podmínek se děti nejvíce naučí?
-
Jaký má význam věta dítěte: "Nudím se."
-
Jaký smysl má z hlediska evoluce zvídavost dítěte?
-
Proč liberální přístup škol obvykle selhává?
-
Jaký smysl má svoboda při učení a proč je dobré o ni usilovat?