Lingvistická - jazyková inteligence

2.1.3.1

Lingvistická – jazyková inteligence

Mgr. Lenka Polášková

 Nahoru

Charakteristika

Lingvistická – jazyková inteligence zahrnuje kompetence v oblasti mateřského a cizího jazyka. Konverzaci, čtení, psaní, porozumění slovu i textu, schopnost práce s informačními zdroji, tvoření textu, formulace vlastních myšlenek, práce s literaturou, vnímavost vůči "zvukomalebnosti" jazyka, schopnost rytmizace. V rámci pozdějšího studia například kompetence v oblasti pochopení počítačového zpracování jazyka (NLP – natural language processing). V předškolním vzdělávání jde souhrnně o oblast předčtenářských dovedností.

Tento typ inteligence je klíčový pro studium. Jde o komplexní schopnost zvládat všechny aspekty stránek jazyka.

Gardner (1983) se zamýšlí nad funkcemi jazyka. Uvádí, že z mnoha možností mají významnou roli 4 funkce:

1. Rétorická funkce.
2. Schopnost využít jazyka pro ovlivnění a přesvědčení jiných lidí.
3. Schopnost využití jazyka pro uložení a zapamatování informací.
4. Schopnost vysvětlit a sdělit informace.

 NahoruProfese

Pokud se zamyslíme nad výše uvedenými funkcemi, pak z pohledu profesních kompetencí musejí mít pravděpodobně silně vyvinutý tento typ inteligence například právníci, vědci nebo učitelé, ovšem nezapomeňme, že právě jazyk je také zdrojem množství metafor, otevřených otázek a vědeckých teorií. Gardner se ve své teorii zabývá logicko-lingvistickou inteligencí s mimořádným důrazem. Domnívá se, že v obecném měřítku je právě řeč nejlépe prozkoumána, přičemž odkazuje na výsledky v oblasti poruch řeči po automobilových nehodách nebo jiných úrazech a poškození mozku, v rámci kterých bylo zasaženo centrum řeči v mozku. Nelze upřít, že vědci mají množství informací o evoluci jazyka (Gardner, 1983), které mají dosah až…