Dotaz:
Obracím se na Vás s prosbou o radu. V naší MŠ se včera stal úraz, který mi kolegyně nahlásila až večer. V čase přímé pedagogické činnosti si vzala štafle a sundávala výzdobu z oken (výzdoba horních oken není u nás povolena). Upadla a večer musela na chirurgii, má naražený kotník a pracovní neschopnost minimálně 14 dní. Můj dotaz zní:
1. Je to pracovní úraz i když vykonávala činnost, kterou má vysloveně zakázanou?
2. Jaké konsekvence můžeme vyvodit? V čase přímé pedagogické činnosti se nevěnovala dětem a mohla někomu ublížit.
Děkuji za odpověď
Odpověď:
Tady je zásadní, zda dotyčná může úraz jednoznačně prokázat, tím myslím svědecky. Podle § 106 odst. 4 písm. h) ZP platí, že zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Z Vašeho dotazu vyplývá, že dotyčná nahlásila úraz až druhý den až poté, co byla ošetřena u lékaře. Proto si nejsem jista, zda skutečně máte za jednoznačně prokázané, že k úrazu došlo na Vašem pracovišti v pracovní době a jak k němu došlo (za jakých okolností). Zásadní povinností zaměstnavatele je vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu, a to se mělo uskutečnit hned po pádu dotyčné, druhý den již nic nezjistíte. Většina zaměstnavatelů úraz nahlášený zaměstnancem až druhý nebo třetí den neuznává za úraz pracovní, protože v dnešní době moderních technologií (zejména mobilů) není vůbec problém oznámit vedoucímu utrpěný úraz, byť momentálně nejsou zjevné žádné následky.
Pokud byste úraz uznali za pracovní (nemůžete ale stavět na pouhé výpovědi dotyčné zaměstnankyně), pak je to skutečně pracovní úraz ve smyslu § 271k odst. 1 ZP. Dotyčná sice – jak vyplývá z Vašeho dotazu – se nevěnovala dětem, ale její úraz se dá kvalifikovat jako tzv. „činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy,“ podle § 273 odst. 2 ZP a je to plnění pracovních úkolů.
Skutečnost, že je to činnost, kterou má dotyčná učitelka zakázanou (zde ale také opatrně, muselo by se prokázat na základě jakého opatření je taková činnost učitelkám zakázaná a jak byla dotyčná s tímto zákazem seznámena) je možno využít v rámci deliberace zaměstnavatele. Podle § 270 odst. 2 ZP se zaměstnavatel může zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu. Zákon dává celkem tři možnosti (důvody). Na Váš případ by se hodilo:
- že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány (tady byste ale museli prokázat, o jaké konkrétní pokyny se jedná a kdy s nimi byla dotyčná zaměstnankyně seznámena) nebo
- že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.
Na základě tohoto ustanovení byste se mohli zprostit své odpovědnosti (odhaduji, třeba i ze dvou třetin).
Závěrem Vám doporučuji projednat s dotyčnou zaměstnankyní ještě jednou příčiny a okolnosti úrazu. Ona Vám musí jednoznačně prokázat, že si kotník narazila při pádu ze štaflí a ne např. odpoledne doma. Vy jí musíte sdělit, že porušila svoji povinnost oznámit úraz hned a také, že se v případě uznání úrazu za pracovní bude zaměstnavatel deliberovat ze své odpovědnosti a v jakém rozsahu.
K uvedenému dotazu připomínám tyto judikáty:
Příčinná souvislost
NS 6 Cz 5/65 (Rc 24/1965) – Nárok na odškodnění pracovního úrazu není závislý na tom, zda pracovník úraz ohlásí, ani na tom, zda je nebo není sepsán záznam o úrazu. I výpověď svědka, který nebyl bezprostředním svědkem úrazu, může přispět ke zjištění, skutečného…
